Žít v naprosté svobodě je "cool"

Věříte, že život v naprosté svobodě je možný? Řekněte, co byste dělali, kdybyste byli do konce současného života finančně zajištění? Změnilo by se vaše chování a životní cíle, kdyby s vámi nelomcoval strach z budoucnosti? Tyto otázky si klade stále větší množství lidí, protože stále více lidí si uvědomuje, že další rozvrat a stres si už nemůžeme dovolit. Věříte tomu, že život v naprosté svobodě ukončí všechny konflikty a hledání? Pokud ano, pak se nabízí ještě jedna otázka. Kdy konečně sebereme všechnu odvahu a rohodneme se žít ve svobodě?

Nemaje žádné téma

zmocňuje se mě tréma

nad prázdným listem v mysli.

Zda ještě doufat smím,

že jedno téma ulovím

v hluboké tůni témat?

Jak nad hladinou věštec němý

hledám si náměty a chvění.

A nikde ani ťuk.

To bílé místo se fleky

je pro mě stress odvěký,

nenajdu klid ani v Jasné Poljaně.

Kdo by dnes ale tušil tu změnu,

kdy změní se obsah, námět k všemu

a zůstane jediné téma, poslední?

Politika, byznys i umění,

všechno se v život promění,

v jediný námět bez konce.

Nemaje žádné téma

opouští mě už tréma

nad nepopsaným životem.

Už nebojím se býti němý,

nebojím se vzdát se chtění,

všechno se v Jedno brzy promění.

Však poznámku si neodpustím věru:

na tuhle pseudosvobodu vám seru,

Listopadoví přeběhlíci!

Ač žiji v nadpozemské kontemplaci,

uznávám vládu (jen tak pro legraci),

když už tu nějaká musí být.

Chápejte dobře ten můj vzdor:

jako Lev Tolstoj mířím za obzor,

kde nejsou deprese a smrti stín.

Ještě chvíli a jako lidstvo zešílím.