Prezidentská

Milovník piva, nebo milovník vína? Zdá se, že ani tentokrát nevybočíme z normálních poměrů. Je smutné, že se naše společnost připravuje o hrdiny a světce. Tam, kde vládne řevnivost a odsuzování, kde převládají obavy a předsudky vůči každému, kdo má neobvyklé názory, zájmy, chování nebo vzhled, není lidem dovoleno vyjádřit mimořádným způsobem krásu své existence.

V naší zemi svoboda žití není.

Až na pár rozruchů nikdy nebyla.

I na Hradě jsme vždycky měli

nesvobodného pána - správce Emila.

Z mámení slepých sudiček zvoleni byli

za časů nových stesků, chmur a tyranií.

Hýčkáni záhy se o Sílu sami připravili,

změkčile vládli k potupě našich historií.

Pravdu hlásali naoko, slyšeli na půl ucha,

zbožnost a svobodu ctili leda potají směle.

Když pak temná noc padla na jejich ducha,

k věčnému spánku ulehli do postele.

Všichni jen na „přechodnou“ dobu byli;

žárlivě svedla je z cesty světská chvála.

Někteří z nich si natruc milenku pořídili.

Našim aerolinkám za to náleží sláva.

Milovník piva, milovník vína

s herci a kejklíři v stínu:

jiskřička naděje dohasíná,

budem mít další kocovinu?

Ptám se, proč stále dokola děláme tu chybu samou?

Slabostí duše smysly jak herci vždycky nás klamou.